O NÁS

Já 

Jak to celé začalo

     Už je to nějaký ten pátek, co jsem začala pokukovat po zdravějších potravinách, pravidělně jsem navštěvovala zdravé výživy a snažila se přemýšlet o tom, co sním, i když ne vždycky to samozřejmě tak dopadlo. Ale až v Anglii, kde jsem žila dva roky, jsem se začala starat také o to, co všechno si patláme na tělo, v čem nosíme jídlo a v čem si také jídlo kupujeme. Když jsem otevřela lednici, téměř všechno bylo zabaleno v plastu, včetně věcí, které by Vás ani nenapadly, že mají být zabaleny. Proč sakra paprika musí být zabalena a proč můžu koupit pouze balení po třech a ne jen jednu, kterou potřebuji. Proč jsou banány v pytlíku a proč si vůbec lidi v obchodě vezmou pytlík na to, aby si do něj dali jedno jablko? Všechny tyhle otázky mě dovedly k tomu, abych se sama nad sebou zamyslela. Plátěnou tašku do obchodu nosím už dlouho, láhev na vodu taky, třídila jsem, ale to bylo asi tak vše. V té době jsem narazila na téma zero waste a myšlenka bezodpadové domácnosti se mi začala zamlouvat. Jen když jsem se podívala kolem sebe, kolik jsem nashromáždila věcí za rok života v Anglii a všechno to bylo určeno k tomu, abych to za další rok vyhodila, když pojedu zpátky do Čech. Na řadu přišly látkové pytlíky, kterými jsem nahradila ty igelitové. Ze začátku mi to bylo trochu trapné, protože se na mě všichni divně koukali a ptali se proč nebo mi v dobré víře dali to jedno jediné jablko do pytlíku, když jsem se zrovna u pokladny otočila. Teď už mi je to upřímně jedno a když nechci vysvětlovat proč a říkat ne na igelitové tašky a pytlíky, jdu k samoobslužným pokladnám. Nejjednodušší pro mě bylo vyřazování kosmetiky a to byste nevěřili, jaký jsem byla milovník drogerií, kde jsem byla schopna strávit třeba celý den a odnést si plnou tašku produktů, které jsem na sebe snad nikdy nenapatlala. Začala jsem produkty z Lushy, které se dají koupit bez obalu, ale nevyhovovalo mi jejich složení, takže jsem se snažila pátrat dál. Dalším krokem byla výměna klasického zubního kartáčku za bambusový, který se dá kompostovat. Také jsem nahradila jednorázové vatové tampónky za látkové a když mi došla došel odličovač, tak jsem na odlíčení zkusila kokosový olej a ono to fungovalo. Tak jsem přicházela na víc a víc věcí.

     Už v Anglii mě napadla myšlenka založit místo, kde si budete moci koupit věci bez obalu. Našla jsem obchody, kde prodávali šampóny a mýdla bez obalu, ale to bylo všechno. Obchod, kde prodávají nerezová brčka, ale pošlou vám to ve velké krabici, zabalené v plastovém sáčku a s plastovou výplní, aby se tomu něco nestalo. Nenašla jsem místo, kde bych mohla nakoupit víc věcí do domácnosti bez obalu a kde by mi to poslali s minimem obalů a úplně bez plastů. A tak jsem tady, s minimem produktů (zatím) a s hlavou plnou nápadů na další produkty a na další projekty, které souvisí se zero waste. Zároveň bych chtěla, aby se tahle stránka stala místem, kam si budete chodit pro rady, inspirovat se, dozvíte se něco víc a to nejen ode mě, ale od vás všech. Chci, aby se tohle místo stalo komunitou lidí se stejným postojem k životu a abychom si navzájem pomáhali v tom, udělat svět lepší. 

 

Do budoucna

     Sama vím, že internetový obchod není tou nejideálnější volbou pro zero waste obchod. Zároveň, v dnešní době technologie, se nákupům po internetu jen těžko vyhneme a pro většinu lidí je to přeci jenom nejjednodušší způsob nákupu. A proto si myslím, že i v tomto odvětví je čas se posunout dál a udělat nákup po internetu zelenější. Vždycky mě dokázalo naštvat, když jsem si objednala nějakou malou věc, která by se vešla do malé obálky, a domů mi přišla obrovská krabice zaplněna úplně zbytečnou výplní a spoustou letáčků. U nás si nehrajeme na krásu nového balíčku. Myslím, že i stará krabice se dá znovu použít a může vypadat hezky. A hlavně, kupujeme obsah a ne obal, ve kterém je zboží posíláno. Touto cestou bych tak ráda oslovila lidi, kteří třeba o zero waste nic nevědí, se zero waste začínají nebo jen prostě mají rádi tyto produkty. 

 

     Mým plánem je otevřít kamenný obchod v Praze, kde si na chuť přijdou i zkušení zastánci zero waste nebo jen náhodní kolemjdoucí. A třešničkou na dortu by byl obchod s věcmi do domácnosti spojený s bezobalovou kavárničkou. Tak uvidíme, co život přinese. 

 

Anet